| Detail | Vysvětlení zadávacích podmínek č. 8 k dotazům ze dne 23. 5. 2019 a změna zadávací dokumentace
V souladu s § 98 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a čl. 4.6 zadávací dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce s názvem „Dostavba ZŠ Praha – Dolní Chabry“ (dále jen „zadávací dokumentace“) podává zmocněná osoba následující vysvětlení zadávacích podmínek. Vzhledem k množství podaných a zodpovězených dotazů je pro větší přehlednost vždy uvedeno znění dotazu a odpověď.
Dotaz č. 1:
V ustanovení 2.5 návrhu smlouvy o dílo zadavatel uvádí: „Zhotovitel se řádně seznámil, jako odborná firma s projektovou dokumentací, která byla přílohou Zadávací dokumentace a prohlašuje, že veškeré její vady, které by bránily kolaudaci a řádnému provozu předmětu díla nebo by byly v rozporu s požárními, bezpečnostními, hygienickými či jinými předpisy, uvedl v nabídce předložené Objednateli v průběhu zadávacího řízení. Smluvní strany se dohodly, že Zhotovitel uvede jakékoli závady předané projektové dokumentace nejpozději před předáním a převzetím staveniště. Zhotovitel prohlašuje, že se seznámil s místem výstavby a má všechny potřebné údaje související s předmětem plnění. Veškeré důsledky vzniklé nesplněním této povinnosti jdou k tíži Zhotovitele. Zhotovitel dále prohlašuje, že k provedení prací na díle má všechna potřebná oprávnění a že vedení prací na díle zajistí osobami odborně způsobilými. Oživení a naprogramování jednotlivých funkčních celků dodávky předmětu díla včetně výchozích revizí provede nebo zajistí Zhotovitel.“ Žádáme zadavatele, aby upravil citované ustanovení tak, aby nebylo v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 ZZVZ. Za správnost a úplnost zadávací, tedy i projektové, dokumentace odpovídá ve výběrovém řízení zásadně zadavatel. Je na zadavateli, jak si upraví smluvní vztah s projektantem, který má zodpovídat zadavateli za správnost a úplnost projektové dokumentace.
Účastník si je vědom toho, že nikdo není neomylný a chybička se někdy vloudí i tomu nejlepšímu projektantovi (v praxi se tak – s ohledem na komplexnost a složitost materie – stává téměř vždy). Zodpovědnost za správnost projektové dokumentace, ale v každém případě nese projektant. Projektant se může pro případ svých pochybení i pojistit, či zvolit jiné záchranné mechanismy, jak zmírnit dopady svých chyb.
Generální dodavatelé však tuto možnost nemají, neboť nikdo neočekává, že by generální dodavatel (nebude-li jím sám projektant), nesl odpovědnost za správnost a úplnost projektové dokumentace.
Činnost, kterou provádějí nabídkové týmy generálních dodavatelů, kteří se ucházejí o zakázky, je prováděna zcela zdarma a v naprosto omezeném čase. To, že se často při zpracování nabídky zjistí chyby v projektové dokumentaci, nemůže vést zadavatele k přesvědčení, že jsou účastníci zadávacího řízení povinni chyby v projektové dokumentaci odhalovat. Účastníci se pouze snaží správně ocenit to, co projektant vyprojektoval, odhalení chyby projektové dokumentace je „pouze“ vedlejším produktem“ této činnosti, za kterou nelze činit účastníky zadávacího řízení odpovědnými.
V praxi se také často stává, že se pochybení, nebo zejména opominutí některých položek projektové dokumentace, zjistí až v průběhu výstavby. Ani v této situaci není spravedlivé, a v souladu s dobrými mravy, požadovat po generálním dodavateli stavby, aby nesl následky chyb projektanta v podobě např. nákladů na vícepráce, které z nedokonalosti projektové dokumentace vyplynuly.
Projektant má na vytvoření projektové dokumentace výrazně delší dobu, než činí lhůta pro podání nabídek. Projektant dostane za vytvoření projektové dokumentace odměnu. A zejména, má projektant se zadavatelem (stavebníkem) smluvní vztah, který mu ukládá vytvoření projektové dokumentace. Vybraný dodavatel však žádný takový smluvní vztah se zadavatelem nemá, opravování projektové dokumentace tak nelze v tomto smluvním vztahu, jehož předmětem je vytvoření díla – stavby, požadovat, a to ani v průběhu provádění stavby. Chyby v projektové dokumentaci musí opravit jejich původce. Stejně tak je spravedlivé, aby za chyby nesl odpovědnost ten, kdo je učinil.
Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel požaduje po účastnících výběrového řízení, aby v nabídce uvedli veškeré vady, které má projektová dokumentace, a na vady dokumentace nebude moci vybraný dodavatel upozornit ani v průběhu realizace (respektive vady dokumentace oznámené po předání staveniště jdou k tíži Zhotovitele), přenáší zadavatel odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace na dodavatele, což je v přímém rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 ZZVZ.
Odpověď:
Zadavatel odkazuje na dokument „Vysvětlení zadávacích podmínek č. 4 k dotazům ze dne 18. 4., 25. 4., 26. 4. a 29. 4. 2019 a změna zadávací dokumentace, včetně prodloužení lhůty pro podání nabídek“, ve kterém v odpovědi na dotaz č. 3 změnil znění čl. 2.5 smlouvy o dílo tak, že nově zní (nové znění je zvýrazněno červeně): „2.5 Zhotovitel se řádně seznámil, jako odborná firma s projektovou dokumentací, která byla přílohou Zadávací dokumentace a prohlašuje, že veškeré její vady, které by bránily kolaudaci a řádnému provozu předmětu díla nebo by byly v rozporu s požárními, bezpečnostními, hygienickými či jinými předpisy, uvedl v nabídce předložené Objednateli v průběhu zadávacího řízení. Smluvní strany se dohodly, že Zhotovitel uvede jakékoli závady předané projektové dokumentace nejpozději před předáním a převzetím staveniště. Zhotovitel prohlašuje, že se seznámil s místem výstavby a má všechny potřebné údaje související s předmětem plnění. Veškeré důsledky vzniklé nesplněním této povinnosti jdou k tíži Zhotovitele. Zhotovitel dále prohlašuje, že k provedení prací na díle má všechna potřebná oprávnění a že vedení prací na díle zajistí osobami odborně způsobilými. Oživení a naprogramování jednotlivých funkčních celků dodávky předmětu díla včetně výchozích revizí provede nebo zajistí Zhotovitel.“
Zadavatel tak výše popsaný problém již vyřešil, přičemž povinnost zadavatele bude splněna nepochybně tehdy, pokud zadavatel zadávací dokumentaci, resp. její část dotčenou změnou či doplněním, uveřejní či poskytne dodavatelům celý, tedy v kompletním novém znění, nicméně lze připustit i takový postup, kdy zadavatel uveřejnění (oznámení) pouze informaci o tom, že došlo k určité změně či doplnění zadávací dokumentace, a o tom, v čem tato změna či doplnění konkrétně spočívá. Tak je tomu i ve výše uvedeném případě. Zadavatel tak změnu čl. 2.5 smlouvy o dílo, která je součástí zadávací dokumentace, již provedl a provedení této změny – v souvislosti s poskytováním vysvětlení – také řádně uveřejnil na profilu zadavatele a rovněž v příslušných věstnících, jak vyžaduje § 99 ZZVZ.
Finální znění smlouvy o dílo, uzavřené s vybraným uchazečem, pak bude odpovídat znění v zadávací dokumentaci po provedených změnách.
Dotaz č. 2:
V ustanovení 8.1 návrhu smlouvy o dílo zadavatel uvádí: „Zhotovitel odpovídá za to, že předmět této smlouvy o dílo je zhotoven podle podmínek smlouvy, platné projektové dokumentace a v záruční lhůtě bude mít vlastnosti dohodnuté touto smlouvou. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání Objednateli, a dále za vady díla zjištěné ve sjednané záruční době na stavební část po dobu 60 měsíců od předání díla objednateli.“
Zadavatel v citovaném ustanovení požaduje záruku v délce 60 měsíců na celé dílo bez rozdílu. Žádáme zadavatele, aby vzal v potaz, že součástí díla je i množství technologie a spotřebního materiálu. Tovární životnost ani záruka poskytovaná od výrobců těchto částí díla (technologie a spotřební materiál) zdaleka nedosahuje zadavatelem požadovaných 60 měsíců záruky.
Ve svém důsledku takto navrhované ustanovení vede účastníky zadávacího řízení, aby do nabídkové ceny zahrnuli předem neodhadnutelnou sumu nákladů, které mohou v souvislosti se zárukou v budoucnosti vyvstat. Není ovšem jasné zda tyto náklady vzniknou, ani v jaké výši.
Zadavatel je dle § 36 odst. 3 ZZVZ povinen zadat veřejnou zakázku v takových podrobnostech, které jsou nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že náklady na opravy jsou předem nejisté, dovoluje si účastník vyslovit názor, že takto zadaná veřejná zakázka nedosahuje dostatečné podrobnosti pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Tato nejednoznačnost zadání vede účastníky řízení k podání neporovnatelných nabídek, neboť každý z účastníků zahrne do nabídkové ceny jinou míru rizika, podle toho, jakou incidenci záručních oprav bude u jednotlivých částí stavby započítávat do ceny.
Zadání v navrhované podobě dle názoru účastníka dále odporuje zásadě hospodárnosti v zadávacím řízení. Účastníci jsou podnikatelé a jejich počínání je tak motivováno snahou o vytvoření zisku. Účastníci tak nebudou podávat nabídky na realizaci zakázky, která by pro ně nebyla zisková. Musí si tudíž do ceny zahrnout spíše více než méně nákladů na záruční opravy. Vzhledem k nepředvídatelnosti nákladů na záruční opravy tak bude cena oprav zahrnutá do takto nepřiměřeně dlouhé záruky jistě vyšší, než cena, jakou by zaplatil zadavatel servisní organizaci, která by drobné opravy v případě potřeby prováděla. Zadavatel by tak jistě ušetřil, pokud by zkrátil záruční dobu na technologie a spotřební zboží a nenutil dodavatele navyšovat cenu o záruční opravy a případné opravy provedl sám (nebo prostřednictvím servisní organizace). Připomínáme, že zadavatel je ze zákona povinen hospodařit se svěřenými prostředky s péčí řádného hospodáře.
Žádáme tedy zadavatele, aby do smlouvy zakotvil záruku na technologie v délce 24 měsíců, nebo dle samostatně vystavovaného záručního listu, a záruku v délce trvání 6 měsíců na spotřební materiál.
Odpověď:
Zadavatel odkazuje na dokument „Vysvětlení zadávacích podmínek č. 4 k dotazům ze dne 18. 4., 25. 4., 26. 4. a 29. 4. 2019 a změna zadávací dokumentace, včetně prodloužení lhůty pro podání nabídek“, ve kterém v odpovědi na dotaz č. 1 uvedl následující: „Záruka požadovaná v čl. 8.1 smlouvy o dílo odpovídá dle chápání zadavatele závazku dodavatele, že dílo, jak je definováno v čl. II smlouvy o dílo, bude po určitou dobu způsobilé k užívání pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Takto definovaná záruka je v souladu s § 1919 občanského zákoníku.
Zadavatel toto ujednání měnit nebude, protože je v souladu s občanským zákoníkem.“
Zadavatel na výše uvedené odpovědi trvá a čl. 8.1 smlouvy o dílo proto nebude měnit výše požadovaným způsobem. Zadavatel podotýká, že tuto odpověď řádně uveřejnil na profilu zadavatele a rovněž v příslušných věstnících, jak vyžaduje § 99 ZZVZ.
Dotaz č. 3:
V ustanovení 8.4 návrhu smlouvy o dílo zadavatel uvádí: „Záruční doba počíná běžet dnem podpisu předávacího protokolu o předání a převzetí celého díla. Záruční doba neběží po dobu, po kterou Objednatel nemohl předmět díla užívat pro vady díla, za které zodpovídá Zhotovitel. O tuto dobu se proto prodlužuje výše uvedená záruční doba. Pro ty části díla, které byly v důsledku oprávněného uplatnění práva ze záruky Objednatele Zhotovitelem opraveny, běží záruční lhůta opětovně od počátku ode dne provedení takové opravy. Opravou se v tomto případě rozumí odstranění oznámené vady Zhotovitelem.“
V souvislosti s dotazem k výše uvedenému ustanovení 8.1 žádá účastník zadavatele, aby vypustil alespoň větu „Pro ty části díla, které byly v důsledku oprávněného uplatnění práva ze záruky Objednatele Zhotovitelem opraveny, běží záruční lhůta opětovně od počátku ode dne provedení takové opravy. Opravou se v tomto případě rozumí odstranění oznámené vady Zhotovitelem.“
Zadavatel citovaným ustanovením ve větě druhé požaduje, aby se záruka na opravované části prodloužila o dalších 60 měsíců počínaje dnem provedení opravy předmětné části stavby. Jak již bylo uvedeno výše, součástí díla jsou i technologie a spotřební materiál, jejichž tovární životnost nedosahuje požadovaných 60 měsíců.
Nevyhoví-li zadavatel dotazu k ustanovení 8.1 návrhu smlouvy o dílo výše, dojde tak k situaci, kdy – vzhledem k nedostatečné tovární životnosti komponent – nikdy nedojde k ukončení záruky, neboť zhotovitel bude nucen z titulu záruky neustále opravovat tytéž části díla.
takto sjednaná záruka jistě není v souladu s dobrými mravy, což dle názoru účastníka působí neplatnost ustanovení podle § 580 občanského zákoníku v platném znění.
Dále si účastník dovoluje vyslovit názor, že takto zadaná veřejná zakázka povede účastníky k podání zcela neporovnatelných nabídek, a proto je z pohledu ustanovení § 36 odst. 3 ZZVZ zadaná v nedostatečných podrobnostech pro účast v zadávacím řízení.
Odpověď:
Záruka požadovaná v čl. 8.1 smlouvy o dílo odpovídá dle chápání zadavatele závazku dodavatele, že stavba bude po určitou dobu způsobilá k užívání pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Zadavatel si je vědom skutečnosti, že formulovaným ujednáním by mu náležela práva odpovídající právům ze záruky vztahující se výlučně ke „stavební části“, tj. stavebním pracím. Pokud dílčí komponenty patří k zařízení, které není zabudováno do stavby, je obecně vnímáno jako spotřební zboží. Zadavatel je nevnímá jako stavební prvek, na který se vztahuje záruka 60 měsíců. Naproti tomu zabudované nebo instalované technologie jako např. kotel, rozvody topení a topná tělesa vnímá zadavatel jako součást stavebních prací, neboť byly se stavbou spojeny tak, že jejich případným oddělením by došlo k výraznému zhoršení vlastností stavby a ta by neměla potřebné vlastnosti.
Protože zadavatel požaduje záruční dobu 60 měsíců pouze na stavební práce, odpovídá zhotovitel za jím nakoupený a zabudovaný materiál jako prodávající.
Dle čl. 8.4 smlouvy o dílo tak zadavatel požaduje, aby záruční doba běžela v případě např. opravy nebo výměny určité stavební části, např. zabudovaných záchodových příček, od počátku a záruka v plném rozsahu byla poskytnuta i na nově postavené příčky. Čl. 8.4 smlouvy o dílo se však – vzhledem k výše uvedenému – neuplatní na ty komponenty a spotřební materiál, které nejsou zabudovány do stavby a nejsou součástí stavebních prací.
Znění čl. 8.4 smlouvy o dílo proto zadavatel nebude měnit výše požadovaným způsobem.
Dotaz č. 4:
V ustanovení 15.2 návrhu smlouvy o dílo zadavatel uvádí: „Smluvní strany souhlasí s uveřejněním této smlouvy o dílo, včetně všech jejích příloh, jakož i pozdějších změn prostřednictvím dodatků uzavřených smluvními stranami této smlouvy o dílo, prostřednictvím profilu zadavatele v rozsahu a způsobem vyplývajícím ze ZZVZ a rovněž prostřednictvím registru smluv. Pro vyloučení jakýchkoli pochybností smluvní strany konstatují, že uveřejnění této smlouvy shora uvedeným způsobem zajistí Objednatel.“
Žádáme zadavatele, aby uvedl návrh smlouvy o dílo v tomto ohledu do souladu s ustanovením § 218 ZZVZ, dle kterého je zadavatel povinen zacházet s informacemi, které účastník označí ve své nabídce za důvěrné, jako s důvěrnými.
Dle § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) v platném znění, se prostřednictvím registru smluv neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
V § 9 zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v platném znění, se uvádí, že: „Pokud je požadovaná informace obchodním tajemstvím, povinný subjekt ji neposkytne.“
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud účastník zadávacího řízení označí některou část své nabídky za obchodní tajemství, nemůže ji zadavatel poskytnout ani na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ani ji zveřejnit.
Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv v platném znění se povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv nevztahuje na „technickou předlohu, návod, výkres, projektovou dokumentaci, model, způsob výpočtu jednotkových cen, vzor a výpočet.“
Dle zadavatele navrhovaného znění návrhu smlouvy o dílo je přílohou smlouvy:
1) dokumentace pro provedení stavby – tato se neuveřejňuje podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv – jedná se o technickou předlohu;
2) Oceněný položkový rozpočet – rovněž se neuveřejňuje podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv – jedná se o „způsob výpočtu jednotkových cen“ a navíc, pokud jej účastník v nabídce označí za důvěrný, neuveřejňuje se ani podle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím;
3) Pojistná smlouva nebo jiný doklad o pojištění – pokud ji účastník v nabídce označí za důvěrnou, neuveřejňuje se podle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím.
4) Seznam poddodavatelů – pokud jej účastník v nabídce označí za důvěrný, neuveřejňuje se podle § 3 odst. 1 zákona o registru smluv ve spojení s § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím.
5) Realizační tým (seznam členů) – nelze uveřejnit pro ztrátu vypovídací hodnoty při anonymizaci osobních údajů.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ustanovení návrhu smlouvy o dílo, podle nějž mají být uveřejněny i všechny její přílohy je v rozporu s výše uváděnými zákonnými ustanoveními.
Zadavatel je povinen formulovat návrh smlouvy o dílo tak, aby informace, které účastník označí za důvěrné, nebyly uveřejněny.
Účastník tedy navrhuje, aby zadavatel vypustil z ustanovení 15.2 smlouvy o dílo slova „včetně všech jejích příloh.“
Odpověď:
Zadavatel výše uvedenou interpretaci čl. 15.2 smlouvy o dílo, podanou uchazečem, nesdílí, neboť uvedené ustanovení pouze deklaruje existující zákonnou povinnost zadavatele uveřejnit smlouvu o dílo „v rozsahu a způsobem vyplývajícím ze ZZVZ“ a rovněž v souladu se zákonem č. 340/20125 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZRS“). Už proto nelze tvrdit, že je deklarování této zákonné povinnosti zadavatele postupovat v souladu se ZZVZ v rozporu se ZZVZ, jak uvádí účastník. Zadavatel je povinen smlouvu o dílo uveřejnit na profilu zadavatele, jak plyne z § 219 odst. 1 ZZVZ, a to do 15 dní ode dne jejího uzavření. Tuto povinnost nemá pouze v případě uvedeném v § 219 odst. 1 písm. d) ZZVZ, pokud je taková smlouva uveřejněna podle jiného právního předpisu, kterým je v tomto případě zákon o registru smluv, který ve svém ustanovení § 8 odst. 4 výslovně uvádí, že: „Je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.“ Zadavatel přitom musí dodržet požadavky jak ZRS, tak ZZVZ. To se týká i požadavků na důvěrnost, obsaženou v § 218 ZZVZ, a ochrany obchodního tajemství, jakož i jiných informací nepodléhajících uveřejnění v registru smluv (tj. zejména informací, které se neposkytují podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů).
Uveřejnění smlouvy o dílo znamená uveřejnění nejen samotného dokumentu s názvem „Příloha ZD č.2 – Návrh smlouvy o dílo 190403 čistopis“, který je součástí zadávací dokumentace, ale i veškerých dalších součástí takové smlouvy, jako jsou uchazečem výše uvedené přílohy, neboť tyto přílohy tvoří spolu s uvedeným dokumentem smlouvu o dílo, na základě které bude realizován předmět veřejné zakázky (a pokud by uvedené přílohy netvořily součást smlouvy o dílo, nebyly by pro smluvní strany právně závazné a tudíž ani vynutitelné). Zadavatel podotýká, že čl. 15.2 smlouvy o dílo tuto skutečnost pouze zdůrazňuje, když – pro vyloučení jakýchkoli pochybností – uvádí, že se uveřejnění týká „smlouvy o dílo, včetně všech jejích příloh,…“. I pokud by slova „včetně všech jejích příloh“ v uvedeném ustanovení absentovala, smysl ustanovení by zůstal stejný a stejný by zůstal i rozsah zákonné povinnosti zadavatele zajistit uveřejnění takové smlouvy „v rozsahu a způsobem vyplývajícím ze ZZVZ“. Proto uchazečem navržené „řešení“, spočívající ve vypuštění slov „včetně všech jejích příloh“ ve skutečnosti neřeší vůbec nic. Zadavatel proto čl. 15.2 smlouvy o dílo nebude měnit výše požadovaným způsobem.
Zadavatel dále konstatuje, že uvedený čl. 15.2 smlouvy o dílo nelze vykládat tak, že by snad zadavatel uveřejnil smlouvu o dílo „nad rámec platné právní úpravy“, v prvé řadě nad rámec ZZVZ. Tomu ostatně odpovídá jeho znění, které výslovně deklaruje, že k uveřejnění dojde jen v takovém rozsahu, jaký plyne ze ZZVZ. Už proto jsou obavy uchazeče z uveřejnění důvěrných informací, chráněných § 218 ZZVZ, liché. Zadavatel uveřejní smlouvu o dílo v rozsahu a způsobem, který vyplývá ze ZZVZ a současně tak, aby dodržel povinnosti plynoucí ze ZRS, neboť ZRS rovněž vyžaduje uveřejnění smlouvy o dílo, pokud se jedná o smlouvu podléhající uveřejnění (jak plyne z § 2 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. a) a c) až r) ZRS). ZRS přitom obsahuje řadu výjimek z informací obsažených ve smlouvě podléhajícímu uveřejnění v registru smluv, včetně výjimek sloužících k ochraně obchodního tajemství. Není jasné, z čeho uchazeč dovozuje, že zadavatel hodlá prolomit obchodní tajemství uchazeče, neboť ustanovení čl. 15.2 smlouvy o dílo nelze vykládat tak, že by zadavatel uveřejnil smlouvu o dílo nad rámec ZRS.
Zadavatel rovněž poznamenává, že nesdílí výklad uchazeče, podle něhož informace ve smlouvě o dílo, označené jako důvěrné, jsou vždy také obchodním tajemstvím uchazeče. Není tomu tak a pouhé označení určitých informací jako důvěrných neznamená, že jsou splněny všechny znaky obchodního tajemství, jak je vymezuje § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ale pouze, že je splněn jeden ze znaků obchodního tajemství, totiž že: „vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení“, neboť označení určité informace jako obchodní tajemství je nutnou podmínkou k ochraně takové informace ze strany zadavatele, který sám nemůže určit, co přesně tvoří obchodní tajemství uchazeče a tudíž by bez takového označení nemohl informace mající charakter obchodního tajemství odpovídajícím způsobem chránit, včetně jejich znečitelnění v textovém obsahu smlouvy uveřejňované v registru smluv. Proto nelze bez dalšího tvrdit, že cokoli, co je označeno jako důvěrné, je současně obchodním tajemstvím.
Konečně co se týká tvrzení uchazeče, podle kterého nelze seznam poddodavatelů uveřejnit „pro ztrátu vypovídací hodnoty při anonymizaci osobních údajů“, takovýto důvod neuveřejnění informací ani ZZVZ, ani ZRS, dokonce ani zákon o svobodném přístupu k informacím, nezná.
Zadavatel konečně upozorňuje na čl. 1 Zadávací dokumentace, který uvádí – mimo jiné – toto: „Zadavatel upozorňuje dodavatele na fakt, že zadávací podmínky jsou souhrnem požadavků zadavatele, nikoli však souhrnem veškerých požadavků vyplývajících z obecně závazných předpisů a dalších norem, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky a jeho realizaci, kterými se dodavatel při zpracování nabídky musí rovněž řídit.“ Zadavatel proto nemusí do smlouvy o dílo přepisovat veškerá ustanovení právních předpisů, týkajících se uveřejňování smlouvy o dílo, neboť je povinen – stejně jako dodavatel – dodržovat platnou právní úpravu.
Dotaz č. 5:
V čl. 3.2 b) Zadávací dokumentace je uveden požadavek na předložení dokladů ke splnění kvalifikace v rozsahu: „…dodavatel disponuje živnostenským oprávněním pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování a také živnostenským oprávněním pro nakládání s nebezpečnými odpady, obojí ve smyslu přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.“ V čl. 3.2 ii) Zadávací dokumentace již předložení také živnostenského oprávnění pro nakládání s nebezpečnými odpady není požadováno – domníváme se, že toto oprávnění v originále nebo ověřené kopii by mělo být při podpisu smlouvy na veřejnou zakázku též předloženo.
Odpověď:
Zadavatel připouští, že zde skutečně došlo k chybě v psaní, kdy v čl. 3.2 Zadávací dokumentace požaduje doložení dokladu o oprávnění k podnikání, tj. že požaduje předložení dokladů opravňujících dodavatele k provádění staveb, jejich změn a odstraňování a dále k nakládání s nebezpečnými odpady, avšak dále již v požadavku na předložení originálů nebo úředně ověřených dokladů vyžaduje živnostenské oprávnění pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování, nikoli také v požadavku na předložení živnostenského oprávnění k nakládání s nebezpečnými odpady. Zadavatel by totiž předložení originálu nebo ověřené kopie dokladu opravňujícího dodavatele k nakládání s nebezpečnými odpady musel před podpisem smlouvy vyžadovat, jak plyne z § 86 odst. 3 ZZVZ, z § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ a rovněž z § 123 ZZVZ, přestože to v čl. 3.2 ii) Zadávací dokumentace není výslovně uvedeno.
Zadavatel proto mění čl. 3.2 ii) Zadávací dokumentace a nahrazuje jej novým zněním v této podobě (nové znění je zvýrazněno červeně):
3.2 ii) dokladem o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci, dle § 77 odst. 2 písm. a) ZZVZ. Zadavatel stanovuje splnění tohoto kvalifikačního předpokladu v minimálním rozsahu k plnění této veřejné zakázky, tj. dodavatel disponuje živnostenským oprávněním pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování a také živnostenským oprávněním pro nakládání s nebezpečnými odpady, obojí ve smyslu přílohy č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
Dotaz č. 6:
V čl. 4.1 je doporučeno členění nabídky. V bodě 11. je uvedeno: 11. Návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele, včetně příloh smlouvy. Přílohami smlouvy jsou dle návrhu smlouvy:
Příloha č. 1 – Dokumentace provádění stavby (příloha ZD č. 1 – Projektová dokumentace Dolní Chabry.zip)
Příloha č. 2 – Oceněný položkový rozpočet zhotovitelem (viz příloha ZD č. 6 – Soupis prací a dodávek – výkaz výměr.zip)
Příloha č. 3 - Pojistná smlouva nebo jiný doklad o pojištění zhotovitele
Příloha č. 4 – Seznam poddodavatelů
Příloha č. 5 – Realizační tým (seznam členů)
Předpokládáme správně, že: Příloha č. 3 – dokumenty o pojištění budou dle čl. IX. Pojištění Zhotovitele návrhu smlouvy předkládány vybraným zhotovitelem?
Odpověď:
Příloha č. 3 – dokumenty o pojištění – by měla být předkládána každým uchazečem, a to již k nabídce, neboť pojistná smlouva nebo jiný doklad je jednou z příloh smlouvy o dílo (viz čl. XVIII. příloha č. 3 smlouvy o dílo). Jediné, co uchazeč nepřikládá, je projektová dokumentace (dokumentace provádění stavby) dle přílohy č. 1, neboť je značně rozsáhlá a nic na ní nemění.
Dotaz č. 7:
Dle dodatečných informací č. 4 a odpovědi na dotaz č. 8 máme oceňovat pouze koordinaci související s provedením přeložky optického kabelu. Přesto v novém výkazu výměr jsou položky k ocenění, které se týkají kompletní dodávky. Máme tyto položky nechat prázdné? Do které položky máme uvést cenu za koordinaci?
Realizace tohoto objektu je i v předmětu smlouvy o dílo. Žádáme zadavatele o úpravu smlouvy o dílo.
Odpověď:
Zadavatel v dokumentu „Vysvětlení zadávacích podmínek č. 4 k dotazům ze dne 18. 4., 25. 4., 26. 4. a 29. 4. 2019 a změna zadávací dokumentace, včetně prodloužení lhůty pro podání nabídek“, v odpovědi na dotaz č. 8 skutečně uvedl, že: „Dodavatel v rámci této položky ve výkazu výměr ocení pouze koordinaci prací související s provedením přeložky.“
Zadavatel však po konzultaci s vlastníkem optického kabelu dospěl k závěru, že je nutné skutečně ocenit všechny položky ve výkazu výměr tak, jak jsou uvedeny na listu SO 402.1 – Přeložka optického kabelu včetně položky č. 18 „Uzavření smlouvy o umístění zařízení“, pod kterou lze podřadit také koordinaci prací související s provedením přeložky optického kabelu.
Ke změně smlouvy o dílo není důvod, neboť přeložka optického kabelu bude provedena. Proto je ponechána ve výčtu objektů tvořících předmět díla v čl. 2.1 smlouvy o dílo, a rovněž v čl. 4.3 smlouvy o dílo.
V Brně dne 28. 5. 2019
Mgr. Petr Bouda, Frank Bold advokáti, s.r.o.
| Detail |
