Detail

Detail vysvětlení


Dotaz

Dobrý den, Dodavatel dle zadání poskytuje služby elektronických komunikací na základě speciální právní úpravy zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Z něj vychází i určitá specifika právního vztahu, práva a povinnosti smluvních stran a rovněž nároky kladené na poskytovatele služeb (vč. regulace ze strany ČTÚ). Zadavatel zcela správně umožňuje použití vlastního typu smlouvy, který reflektuje příslušnou právní úpravu. Dodavatel má však za to, že zadavatel tyto skutečnosti nezohlednil v jím požadovaných obchodních podmínkách v dostatečné míře; ty se v některých případech dostávají do rozporu s právními předpisy a je třeba je v určitých částech ještě korigovat. Aplikace a význam zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „ZEK“) je pro daný smluvní vztah značný. Vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnoprávní normu a předmět regulace, musí být ustanovení zákona použita vždy, přičemž zadavatel by se neměl pokoušet od nich odchýlit. Aby smlouva vyhovovala zákonným požadavkům, nesmí být popírána limitace náhrady škody, která vyplývá ze ZEK. Zejména pak platí, že v případě neposkytnutí služeb (resp. plnění) podle smlouvy je odpovědnost dodavatele omezena pouze na povinnost urychleně odstranit závadu, přiměřeně snížit cenu, resp. vrátit neoprávněně účtované a zaplacené ceny. Dodavatel tedy v souladu se ZEK není povinen uhrazovat zadavateli resp. uživatelům služeb náhradu škody či újmy v důsledku neposkytnutí služeb nebo vadného poskytnutí služeb. Jestliže zákon výslovně limituje odpovědnost dodavatele, pak rozšiřování odpovědnosti smluvně nepovažuje dodavatel za přípustné, a to i s ohledem na § 6 ZZVZ. V tomto duchu je nutné vypustit textaci u smluvních pokut „Uplatněním nároku na úhradu smluvní pokuty není dotčen nárok objednatele na škodu vzniklou v souvislosti s porušením této povinnosti.“, který je ohledně škody v rozporu se ZEK, resp. svou formulací je zavádějí, a také podmínku, že „návrh smlouvy nesmí obsahovat žádné ujednání vylučující odpovědnost dodavatele za škodu nebo ujednání omezující způsob a rozsah náhrady případné škody dodavatelem“, která je ve výslovném rozporu se ZEK. Pokud by ke shora uvedeným úpravám nedošlo, pak rizika z předložené smlouvy a jejího výkladu mohou znamenat překážku v podání nabídky a odrazení potenciálních dodavatelů. Naopak jasným uvedením smlouvy do souladu s právními předpisy získává zadavatel možnost lepší nabídkové ceny a neomezí počet účastníků o ty, kteří pro uvedené riziko ani nabídku nepodají. V rozporu se ZEK je také část textace „Objednatel je oprávněn před uplynutím lhůty splatnosti vrátit daňový doklad (fakturu), který neobsahuje požadované náležitosti, není doložen požadovanými nebo úplnými doklady nebo obsahuje nesprávné cenové údaje.“, kdy ZEK v § 64/8 uvádí postup reklamace vyúčtování. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu – nevrací se faktura, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Bylo by tedy vhodné zúžit ustanovení pouze na formální nedostatky (náležitosti účetních dokladů apod.) a věcné nedostatky nechat v režimu ZEK. V rozporu se ZEK je částečně i odstavec o změnách smlouvy (písemné dodatky) dle požadovaných podmínek. Změny smlouvy lze skutečně obvykle provést pouze dohodou a písemnými dodatky, avšak ZEK stanovuje za určitých, striktně vymezených podmínek, možnost a v některých případech dokonce povinnost (např. změna právní úpravy a/nebo rozhodnutí ČTÚ) upravit podmínky poskytování služby jednostranně. V tomto duchu by tedy mělo dojít i k úpravě textace, aby vedle standardního postupu byla výslovně uvedena možnost postupu dle ZEK. Provede zadavatel potřebnou úpravu požadavků na zpracování návrhu smlouvy, zejména uvede do souladu se zákonem odpovědnost dodavatele, aplikaci zákona o el. komunikacích a reklamaci služeb? V textu „Za den splnění platební povinnosti se považuje den odepsání ceny dle daňového dokladu (faktury) z účtu objednatele ve prospěch poskytovatele.“ je vyloučen standardní zákonný postup, kdy je úhrada vázána na odepsání z účtu, nikoliv na připsání, jak je běžné a zákonem předpokládané. Současně zde chybí, při takovém odchýlení, doplnění dalších podstatných okolností, jako je např. že připsáno bude do určité lhůty. Příslušná textace tak vyvolává právní nejistotu a znevýhodňuje dodavatele. Takové ujednání považuje dodavatel za nedůvodné a nepřiměřené, a to i vzhledem k charakteru požadavků zadavatele de facto jako adhezních za nepřiměřené v rozporu s § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek (zásady zadávání), resp. i jako diskriminační, protože ve svém důsledku může mít odrazující charakter pro některé potenciální dodavatele. Provede zadavatel úpravu předmětného ustanovení v rámci vyvážení smluvních podmínek a uvedení do souladu s legislativou? Mohl by zadavatel příslušné ustanovení za účelem právní jistoty alespoň adekvátně korigovat? Jednou z podmínek zadavatele je, že „návrh smlouvy nesmí obsahovat žádná další ujednání o smluvních pokutách, ani ujednání o úrocích z prodlení.“ Takové ujednání považuje dodavatel za nepřiměřené, a to i vzhledem k charakteru požadavků zadavatele de facto jako adhezních za nepřiměřené v rozporu s § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek (zásady zadávání), resp. i jako diskriminační, protože ve svém důsledku může mít odrazující charakter pro některé potenciální dodavatele. Dodavatel nepovažuje za důvodné a přiměřené, proč by právo na přiměřené sankce/úroky z prodlení měl mít pouze zadavatel, když i zájmy a rizika dodavatele je třeba kompenzovat. Provede zadavatel úpravu předmětného ustanovení v rámci vyvážení smluvních podmínek pro obě strany alespoň obdobně? Díky

Text vysvětlení zadávací dokumentace

Odpověď na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace je uvedena v příloze.