Antidiskriminační opatření v sociálním bydlení: Zahraniční zkušenosti a přenositelnost dobré praxe do ČR

SUBJECT-MATTER DESCRIPTION

Předmětem plnění této veřejné zakázky je realizace analýzy antidiskriminačních opatření a praxí ve vztahu k bydlení v mezinárodním kontextu, identifikujícího dobrou praxi přenositelnou do České republiky, která bude zahrnovat: 1. přípravu případových studií antidiskriminačních opatření a praxí týkajících se sociálního bydlení v Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii a nejméně jedné další účastníkem vybrané a zdůvodněné zemi, vycházející z a) analýzy primárních dokumentů, b) sekundární analýzy (odborné články a zprávy) a c) minimálně šesti expertních rozhovorů realizovaných v rámci terénního šetření v každé ze zemí, 2. komparativní analýzu založenou na srovnání antidiskriminačních opatření a praxí uplatňovaných v systémech sociálního bydlení ve výše uvedených zemích, identifikující dobrou praxi a to s ohledem na evropský kontext (EU), 3. doporučení ohledně dobré praxe identifikované komparativní analýzou a její přenositelnosti do českého kontextu, a to na základě její: a) účelnosti/potřebnosti a b) legislativní přenositelnosti, 4. tvorbu souhrnné zprávy (oponované dvěma experty na danou problematiku, které navrhne Zpracovatel a Objednatel je odsouhlasí) v rozsahu nejméně 75 normostran (bez příloh) sestávající z případových studií, jejich komparativní analýzy a doporučení, 5. prezentaci zjištění studie a doporučení pro a) MPSV – příjemce výstupů, b) pro zástupce veřejné správy a dalších institucí (např. Veřejný ochránce práv), odborné veřejnosti, obcí a neziskového sektoru realizující sociální bydlení a c) na konferenci k výsledkům analýz v oblasti sociálního bydlení, kterou zorganizuje projekt Podpora sociálního bydlení MPSV nejpozději do 6/2021. Jedním ze základních principů sociálního bydlení, definovaných Koncepcí sociálního bydlení ČR 2015-2025, je princip nediskriminace, tedy odmítnutí přímé, nepřímé či strukturální diskriminace osob či skupin osob v přístupu k bydlení na základě ‚rasy‘, etnokulturního původu, sociální třídy, genderu, věku a zdravotního či rodinného stavu. Jelikož sociální bydlení není v současných podmínkách České republiky plně etablované, pro posílení principu nediskriminace a budoucího vhodného nastavení antidiskriminačních opatřeních souvisejících s bydlením, se jako nejvhodnější jeví čerpat informovanou inspiraci ze zahraničí, především ze zemí EU, se kterými Česká republika sdílí závazek boje proti sociálnímu vyloučení. Příkladem mohou být země, jako je Nizozemsko, Švédsko a Velká Británie. Ze zemí EU Nizozemsko vyčleňuje na sociální bydlení nejvyšší podíl dostupného bytového fondu. Současně disponuje rozvinutou legislativou týkající se bydlení a umožňuje inovativní programy podpory v oblasti bydlení přispívající k sociální integraci znevýhodněných osob. Ačkoli Švédsko nemá zákonnou normu týkající se „sociálního bydlení“ a s daným termínem se v zemi neoperuje, z mezinárodního hlediska lze mluvit o sociálním bydlení v souvislosti se švédským modelem dostupného nájemního bydlení, který historicky vycházel z univerzalistického přístupu k bydlení pro všechny osoby bez rozdílu jako formy veřejné služby. Naopak Velká Británie během svého členství v EU vycházela z reziduálního přístupu k bydlení, ve kterém sociální bydlení cílí především na ty zranitelné osoby v daném místě, které jsou vyloučeny z běžného trhu s bydlením.